Ze sousloví „intervence do stálé expozice“ se stala floskule, neprocítěný a postupně se vyprazdňující obrat (wikipedia). Dočasné doplňky stálých sbírkových expozic většinou hrají roli dekorativních zpestření, aniž by bylo zřejmé, proč se určité dílo nachází na zvoleném místě - v lepším případě jsou díla rezidentní a díla „intervenující“ vůči sobě netečná, v horším je pojí nablble zřejmá souvislost. 

Výstavní architektura roudnické „schránky pro ducha“, jak galerii kurátorky označily při jubilejní výstavě k 50. výročí otevření, nastoluje vhodné podmínky pro čistě zrakovou a nerušenou diváckou zkušenost. Bohužel si doprostřed odložil umělec tašku s odpadky, resp. zbytky z dřívější instalace, která má daleko k roztomile pitvornému a všemi milovanému Kinterovu trashi. 

Doprostřed chrabrých bojů o moderní výtvarný výraz rušivě vstupují omočená městská zákoutí, zachycená okem flaneura brázdícího městem se svěšenou hlavou, a noční momentky, které překvapivě souzní s těmi Slavíčkovými. Tak jako na stránkách jeho autorské knihy Nail Art se na půdorysu galerie potkává líbivost barevného fotogramu nebo intarzovaného křídla s popelnicovostí soplovitě visících útrob klavíru (pokud křiklavě osprejovaná plátna a kmeny stromů v pražské Národní galerii korespondují se jménem autorky Katharina Grosse, tohle musel vytvořit nějaký Klein). Fabo se tady ve vztahu k okolí pohybuje od disonance k harmonii a zpět.

Fabovy tvůrčí výrony chtějí prosadit svoji stopu jako psi na rožku a nejde se ubránit dojmu, že to téměř skatologické zaneřáďování prostoru mu činí radost. 

Tomáš Klička